Vyhledávání

Kontakt

MUDr. Alena Matrasová

U Lékárny 316,
Odolena Voda

283 971 082

a.matrasova@seznam.cz

Zavádění příkrmů do kojenecké stravy

 
Zavádění příkrmů do kojenecké stravy Následující doporučení platí pro evropský region, celosvětová směrnice WHO doporučuje plné kojení do 6 měsíců vzhledem ke zhoršenému přístupu k nezávadným potravinám a hygienickým podmínkám např. v Africe nebo Asii. Pokud matka kojí, je vhodné plně kojit ( tj. bez přídavků čajů, šťáv ap.) do 4. měsíce věku. Mezi 4. a 6. měsícem by miminko mělo ochutnat zeleninu, maso, žloutek, ryby, lepek a ovoce a k tomu je dobré kojení nepřerušovat. Mateřské mléko totiž chrání sliznici střeva dítěte před vlivem eventuálních alergenů a tak chrání před případným vznikem alergií. V imunitním systému dítěte je právě ve věku 4-6 měsíců tzv. "imunologické okénko", to znamená, že v této době je imunitní systém dítěte schopný a ochotný přijmout nové potraviny a nevytvořit přecitlivělost ( alergii). Ve 4. měsíci věku tedy začínáme se zeleninovým příkrmem v poledne - "oběd". Pokud budete stravu kupovat, pak vybírejte skleničky se stravou od 4. měsíců a dále se dle věku držte doporučení výrobce. Pokud budete vařit doma, tak vždy použijte kojeneckou vodu, zeleninové jídlo nesolte ani nepřislazujte. Zeleninu vybírejte pokud možno čerstvou a spíše z kamenných obchodů nebo od ověřených prodejců . Je možné použít i zeleninu mraženou, velmi kvalitní je např. česká zelenina z Mochova - jednodruhová nebo směs. Jako první příkrm uvařte kousek mrkve a kousek brambory zcela do měkka, vodu částečně slijte a schovejte pro další použití. Zeleninu rozmixujte úplně do hladka, přidejte trošku oleje ( pár kapek kvalitního slunečnicového nebo olivového oleje – aby se mohly vstřebat vitamíny rozpustné v tucích) a tolik předtím odlité vody, aby byla konzistence stravy přiměřená ( jídlo podáváme malou lžičkou, konzistence by měla být cca jako dětská ovocná přesnídávka - nepříliš hustá kaše). Nebuďte zklamaná, pokud dítě zpočátku příkrm odmítne nebo sní jen několik lžiček. Postupně si na novou chuť zvykne a začne jíst lépe. Až dítě zvládne kombinaci brambora-mrkev, tak můžete zkusit bramboru třeba se špenátem, brokolicí, další kořenovou zeleninou ap. Jako základ můžete použít i třeba cuketu nebo dýni a k tomu další zeleninu. Lze použít i rýži, ale ta se nedá tak dobře rozmixovat a často ji děti odmítají. Během asi 14 dní je k zelenině dobré začít přidávat i maso. Z hlediska zásobování miminka železem je nejvýhodnější kvalitní červené maso ( ideální je telecí maso, výborné je i libové hovězí nebo vepřové). Pokud chcete použít drůbež, tak vyberte maso spíše ze stehen- tmavší. Na jednu porci stačí opravdu malý kousek masa, cca 25 g. Maso z vepřové panenky nebo drůbeží můžete uvařit zároveň se zeleninou ve stejném hrnci a stejně dlouhou dobu. Tužší maso je třeba vařit delší dobu. Šikovné je uvařit si maso ve větším množství dopředu a pak jednotlivé malé kousky zmrazit. Při přípravě oběda pak prostě jeden uvařený mražený kousek dáte do hrnce společně se zeleninou a ono se to v průběhu varu rozmrazí a ještě dostatečně převaří. V době, kdy přidáváte maso, můžete zkusit i žloutek. Doporučená dávka je 1/2 žloutku 2x týdně. Prakticky to znamená, že uvaříte zeleninu s jedním žloutkem a jídlo rozdělíte na dvě porce. Mezi 5. a 6. měsícem můžete začít občas přidávat i rybu, nejprve sladkovodní (pozor na kosti!!!), pak teprve mořskou. Ve stejné době je dobré začít i s maličkými dávkami lepku. Lepek je součást pšeničné, žitné nebo ovesné mouky ( např. rýže nebo kukuřice lepek neobsahují). Miminko se nemá lepkovou moukou zasytit, ale má si na ní jen zvyknout. Proto bohatě stačí cca 3x týdně přidat do zeleninového jídla 2-3 lžičky obyčejné dětské krupičky. Krupička se po dobu varu zeleniny dostatečně tepelně zpracuje. Vůbec nevadí, že část krupičky slijete před mixováním s přebytečnou vodou. To, co v zelenině zůstane, svou funkci bohatě splní. Asi po 2 týdnech, když už dítě zvládne sníst pár lžiček zeleniny, je čas začít s ovocným příkrmem. Ten dejte jako dopolední nebo odpolední svačinu. Na začátek je nejlepší čistě jablečná přesnídávka nebo dobře omyté, oloupané, nastrouhané a převařené sladké jablíčko. Když dítě zvládne přesnídávku ( a nemá trávicí potíže ani vyrážku), je možné dát jablko čerstvé. Vždy ale omyté, dobře oloupané a jemně nastouhané nebo umixované. Nastrouhání na velmi jemném skleněném nebo plastovém struhadle je k ovoci šetrnější než mixování, zachová více vitamínu C. Až dítě zvládne jablko, můžete zkusit hrušku, poté další druhy ovoce. Vždy nejprve nový druh ovoce nabídněte dítěti ve formě přesnídávky nebo převařené , pak teprve čerstvé. Jediná vyjímka je banán, ten se převařovat nemusí. Pokud je banán po umixování moc hustý, tak ho můžete naředit převařenou kojeneckou vodou. Jako další v pořadí je zavádění večerní kaše- tam je výběr celkem snadný. Kupte v lékárně kaši vhodnou od 4 měsíců a zkuste ji v malém množství jako večeři. Určitě je i po kaši třeba dítě nakojit. Pokud dobře spí i bez kaše, tak ji za každou cenu dávat nemusíte. A pokud dítě po kaši v noci bolí bříško, tak klidně může večer dostat druhou porci zeleniny. Od 6. měsíce se skladba potravy nijak dramaticky nemění, jen jako jednu svačinu může dítě dostat živý bílý jogurt ( třeba Hollandii nebo Aktivii ap.). Vždy kupte jogurt, který obsahuje živé kultury. Do jogurtu můžete přidat čerstvé ovoce , ale nekupujte ovocné jogurty ( kromě trošky ovoce je v nich totiž i barvivo, sladidlo, aroma.....). Mezi 6. a 8. měsícem tedy dítě ráno mívá většinou mléko, dopoledne jogurt nebo ovoce, v poledne zeleninu s pár kapkami oleje( čistou, s masem, žloutkem nebo rybou), odpoledne to , co nemělo dopoledne (tedy jogurt nebo ovoce) a večer kaši. Pokud to jde, tak stále pokračujte v kojení. Nemléčné jídlo zkuste dát dítěti zapít převařenou kojeneckou vodou. Čaj ani šťávu do vody přidávat nemusíte. Vodu si převařte po malých dávkách, asi 3x denně čerstvou. Nenechte jednu vodu stát v lahvičce od rána do večera, díte vypije zpočátku jen málo. Od 8. měsíce můžeme jídelníček dítěte opět o něco zpestřit. Z mléčných výrobků může kromě jogurtu i tvaroh a zakysanou smetanu, může tuk, mouku - takže i jíšku. Může i jednodruhová koření ( třeba bylinky - nejlíp čerstvé zelené, mletý kmín, zázvor, sladkou papriku....), všechny druhy masa, ze zeleniny i postupně rajčata, papriky, česnek-maličko, cibuli.... Takže vlastně můžete uvařit miminčí omáčku - třeba koprovku, kuře na paprice nebo rajskou- vždy bez soli. Jako přílohu můžete použít nejen brambory, ale i rýži, drobné těstoviny ( polévkové nudle, hvězdičky nebo písmenka), nočky, strouhání, kuskus, pohanku ap. Dítě by v tomto věku již nemělo mít vše jemně mixované, ale už s drobnými kousky. Proto třeba těstoviny nemusíte mixovat vůbec. Maso samozřejmě umixujte, ale třeba bramboru, mrkev, brokolici ap. stačí namačkat jen vidličkou. Do dětské přesnídávky lze přidat piškoty, dítě může zkusit dětské sušenky nebo rohlík. Jen vždy pozor na vdechnutí větších soust. V tomto věku je třeba začít opravdu dbát na pitný režim. Pokud dítě nechce pít z lahvičky, zkuste hrneček s pítkem ( nejlíp na začátek bez ventilu, aby to dobře teklo) nebo vodu ze lžičky. Někdy dítě docela šikovně saje z krátkého zahnutého brčka, obzvláště děti zvyklé na kojení. V 10. měsíci se na skladbě potravy celkem nic nemění, jen by měla být čím dál strukturovanější, tj. čím dál méně mixovaná ( ale závisí to samozřejmě na počtu zubů u dítěte). Dítě již může i rohlík nebo chleba bez kůrky, namazaný třeba gervais nebo máslem, dětské sušenky, piškoty. V roce věku se příprava jídla opět zjednoduší. K pití může dítě dostávat běžnou pitnou vodu- již nemusí být kojenecká ani převařená, stačí pitná voda z vodovodu. Pořád platí doporučení o omezeném přísunu soli. Samozřejmě neodstraníte sůl třeba z pečiva, sýru nebo šunky. Ale nesolte pokrmy, které solit nemusíte. Dítě by nemělo dostávat ani po roce věku žádné oříšky ani ořechy ani mandle ( mleté ani vcelku) - mohou obsahovat plísně, které na suchých plodech nelze běžně odhalit. Dítě by nemělo dostat žádné uzeniny kromě šunky , žádné houby ani žampiony ( ani v omáčce nebo polévce), žádné bujonové kostky, polévkové koření, sojovou omáčku nebo směsová slaná koření. Také by nemělo jíst nic velmi mastného, pálivého, kyselého, rychlé občerstvení typu hamburgerů nebo hranolek. Koření v přiměřeném množství nevadí, záleží na zvyklostech rodiny. Dítě může dostávat celkem běžnou stravu, často totéž co rodiče. Jen je třeba z uvařeného jídla pro dítě odebrat a pak to rodičům dosolit. Je dobré dbát na pravidelný pitný režim a správnou skladbu potravy.